TO BE FREE - Sobotní 12° (05)

Bradlo (800 m n. m.) je nejvyšší horou Úsovské vrchoviny. Zalesněný hřbet Bradla, vypínající se nad Libinou a hlavně jeho vrchol s mohutnou skálou je oblíbeným cílem turistů. Při výstupu na Bradlo uvidíme v lese mnoho roztroušených balvanů a bloků bílé, velmi pevné horniny. Jsou to balvany kvarcitu (metakvarcitu), který buduje v podstatě celý hřbet Bradla, zvaný též Bradelská vrchovina.

Tyto křemenné horniny díky své tvrdostí a odolnosti podléhaly méně zvětrávání a odnosu než okolní horniny, a proto hřbet Bradla vyčnívá nad své okolí jako tak zvaný tvrdoš neboli suk. Na něm je ještě několik skalních útvarů. Největší z nich je vlastni Bradlo, 23 m vysoká skalní hradba. Vystup na vrchol je již od konce minulého století upraven a zabezpečen a od té doby je Bradlo významným rozhledovým bodem. Je odtud kruhový rozhled, i když v současné době na několika místech poněkud narušeny vzrostlými stromy. Z vyhlídky je vidět Hrubý Jeseník, Králický Sněžník, prakticky cely Hornomoravský úval a podle literárních údajů za zvlášť jasného počasí i Hostýn.

V současné době navštěvují vrchol Bradla turisté a skály využívají k výcviku horolezci. Kromě toho slouží k astronomicko-geodetickym měřením, je trigonometrickým bodem I. řádu. Dlouhou historii má využívání tohoto památného místa k hromadným akcím, společným výletům, slavnostem a manifestacím. Němci zde pořádali slavnosti o první květnové neděli a o slunovratu. Protože však Bradlo leželo blízko národnostní hranice (Horní Libina, Obědné, Nedvězí, Kamenná byly německé, Veleboř a Lipinka české obce), pořádali zde národní slavnosti také Češi. První taková slavnost za účasti tisíců lidí a několika pěveckých sborů se konala 20, června 1897. V nacionálně vyostřené době druhé poloviny třicátých let se na Bradle pořádaly české slavností hraničářů. Němečtí nacionální fanatici zde zase v té době zažehovali velké hákové kříže napuštěné hořlavinou. Poslední česká manifestace se na Bradle konala v roce 1948 a od té doby je už jen místem turistických a horolezeckých akcí.

Jako o každém nápadném přírodním jevu existovala o Bradle řada pověstí, které si vyprávěli jak Němci, tak Češi. Jedna z českých pověstí říká, že v Lipince žil kdysi lakomý sedlák Kapsa, který neváhal upsat duši ďáblu, aby zbohatnul. Ve smlouvě si však vymínil, že až si pro něj ďábel jednou přijde, musí napřed vykonat práci, kterou mu uloží. Když přišel jeho čas, uložil mu, že musí poblíž Lipinky postavit přes noc z kamene 20 m vysoký hrad, a to dřív, než zakokrhá kohout. Ďábel zaangažoval početnou družinu čertů, kteří vzduchem nosili stavební materiál na místo, kde je dnes na Bradle skála. Když už byl hrad téměř hotov, zakokrhal kohout a všichni čerti pustili balvany, které zrovna nesli, na zem a zmizeli v pekle. Tak pověst vysvětluje jednak tvar a velikost skály na Bradle, jednak množství kamenů, bloků a skalek na celém Bradelském hřbetu.

Main:

Jedna sobota, jeden den, vlakem tam, vlakem zpátky, jeden vrchol, nějaké skály a studánky. To rychlý přehled, a teď už jen něco, čím všechny nalákat, aby se zúčastnili.

Jak už jsem nastínil, vlakem se přes Uničov a Šternberk, cestou kterou už známe, dopravíme do vísky Nová Hradečná. Tam bude začátek našeho dnešního putování. Přímo u vlakového nádraží bychom se měli napojit na červené turistické značení, které nás bude značnou část cesty provázet. Souběžně by také měla vést naučná turistická stezka s několika body k zastavení. Pozvolným stoupáním překonáme 300m převýšení, a pomalinku se budeme blížit k vrcholu Bradla. No nejprve k rozcestí pod Bradlem, ale vrchol už bude jen co by kamenem dohodil, a že toho kamení by tady mělo být :) . Vyšplháme po upravených schůdkách a rázem budeme na horní vyhlídkové plošině. Tak všichni doufejte, že bude pěkné počasí, ať z toho výhledu taky něco máme :) .

Z bradla se dále vydáme dál po modrém značení rovnou ke studánce Běžinka. Možná se pokusíme pramen i najít, a třeba žádný nenajdeme, tak raději dostatek vody sebou :) . Cestou od studánky bychom měli v lese míjet významný strom Král Bradla, a po nějaké té chvilce dojít pod Tři Kameny k rozcestí. Sil bude určitě dostatek, přece jen to bude volná procházka, takže není pochyb o tom, že se vydáme i ke skalám Tří Kamenů.

Vrátíme se k rozcestí a už nás čeká jen pozvolné klesání k vlakovému nádraží Libina. Tam dnešní pouť končí. Nenáročných několik kilometrů s návštěvou zajímavých míst a trochou té přírody.

Ať už pojedeme v zimě, na jaře, v létě, či na podzim, tak i tak si přejme pěkné počasí a zajímavé zážitky.

Trace:

Nová Hradečná, žst. – Bradlo, rozc. – Pod Bradlem – Studánka Běžinka – Tři Kameny, rozc. – Tři Kameny, skály – Libina, žst.

Location:

Intro:

Main:

Trace:

Profile:

Links: