Rozhledna Háj, s překrásným výhledem, umístěná asi 2 km od města Šumperk poskytuje ideální cíl pro výlet. První rozhledna na tomto místě byla postavena již v roce 1933, tehdy nesla jméno Štefánikova. Za války sloužila vojenským účelům a po skončení války se začal zhoršovat její technický stav. Díky špatné instalaci hromosvodu ji v roce 1953 zasáhl blesk a vyhořela. Po revoluci v roce 1989 se začalo uvažovat o obnovení původní rozhledny. Projekt se podařilo realizovat díky spolupráci několika obcí a soukromých sůbjektů. Slavnostní otevření proběhlo 28. září 1996. Jako vzor stavby byla zvolena původní Štefánikova rozhledna. Výška rozhledny je 29 m a pozorovací plošinu naleznete ve výšce 24 m. Na vrchol vede 133 schodů.
Skalní útvar Městské skály, vypínající se do kraje, je součástí Hanušovské vrchoviny v severním okolí Šumperka. Jméno dostal podle faktu, že se nachází v blízkosti města a že vrcholový hřeben je rozčleněn do soustavy útesů a věží, jež jsou převážně ze světlé horniny pegmatitu, dále pak z křemene, slíd a živců, místy přechází v břidličné ruly a fylity. Na vrcholku skály je vyhlídkový altánek, který poskytuje nádherný pohled do kraje. Tato oblast je vyhledávána zejména jako lezecký terén.
Původní záměry a plány se změnily, a z jedné Sobotní 12° se staly dvě neděle. A co navíc, já jsem jediný, kdo absolvoval obě, a může říct „zvládl jsem to“. Ale vraťme se zpátky, a začněme pěkně popořadě první nedělí.
Někteří zaspali a nepřipojili se, někteří nechtěli jet, a my ostatní jsme se postupně sešli v jednom vlaku. Dojeli jsme až do Bludova, kde začínala naše první část cesty.
Přímo naproti vlakovému nádraží, kam nás dovezly výlukové autobusy jsme se napojili na zelenou turistickou značku, která nás lesem, mezi poli, přes hlavní cestu a kolem kapličky dovedla až k rozhledně na vrcholu kopce Háj. Chvíli jsme se zastavili u rozcestí Červený kříž ( sedlo ) kde jsme počkali u posezení, než se jako skupinka sejdeme a budeme moct pokračovat dál. Jestli do teď to někomu přišlo náročné tak netušil, co ho teprve čeká, na posledním půl kilometru cesta vedla příkrým kopcem s velkým stoupáním, a dala zabrat každému. A rozhledna stále nikde. Až na posledních pár metrech se před námi objevila dřevěná vysoká stavba skovaná za stromy. Zaplatili jsme vstupné a už jsme po dřevěném schodišti stoupali nahoru. Dokonce to zvládli i ti co se jinak výšek bojí, a nakonec jsme se všichni mohli kochat výhledem. Zavzpomínali jsme kde všude jsme byli, která místa co zrovna vidíme jsme už navštívili, a pomalinku sestupovali dolů. Nyní už zbytek cesty pokračoval pěkně z kopečka až na okraj města Šumperk. Stačilo pouze sledovat značení městského okruhu, jednou správně odbočit, kde značka opustila přímou cestu, a dojít k rozcestí Temenice, Zelený strom.
Tady naše putovaní pro tentokrát skončilo, pominu li teda přesun městem k vlakovému nádraží. Někteří už byli vyčerpaní a těch několik kilometrů pro ně bylo tak akorát, někteří potřebovali být zavčas doma a domů daleko, a původní plán zvládnout navštívit i městské skály se rozplynul s tím, že někdy příště.
A pak přišla zase jedna neděle, naplánován dřívější vlak, ať je dostatek času, a nakonec jsme jeli jen ve dvou. Ostatní ve vlaku nebyli.
Vydali jsme se rovnou od nádraží v Šumperku, nechtělo se nám vracet na původní místo, kde jsme Sobotní 12° přerušili. Zelené značení nás provedlo městem, občas se nám skovalo za stromy, ale nakonec se dala cesta dohledat. Rovně alejí, následně do leva parčíkem a zamířit do podchodu. Odtud směrem ke kostelíku a kolem VOŠ a SPŠ, následně k učilišti, až nás značení zavede na pěknou pěšinku lesem. Dojdeme až ke Kolibě s krásným výhledem na město, která by měla mít otevřeno každou sobotu a neděli od 14 do 18 hodin.
Došli jsme až k rozcestí Tulinka, odkud jsme se vydali ke skalnímu útvaru Kokeš skály. Cesta lesem, né moc vyšlapaná, takže čas od času se člověk musel prodírat úseky kopřiv a vysoké trávy. Kokeš skály je také místo kde je potřeba opustit značení městského okruhu ať ve směru od rozhledny na Háji, tak z druhé strany, teda pokud člověk má namířeno k Městským skalám. Po žlutém značení jsme došli až k rozcestí Nad Lomem, odkud jsme se chtěli vydat k rozcestí Nad Skalami. Problém byl v tom, že ukazatel k rozcestí Nad Skalami nebyl, a mělo se jít ve směru k rozcestí Pod Kokrháčem a Rejchartice. Tato cesta by měla vést až nad Městské skály, kde je potřeba napojit se na zelené značení. My to nevěděli, a než bloudit, vydali jsme se od rozcestí Nad Lomem přímo k Městským skalám po zelené značce. Poslední úsek byl hodně příkrý a navíc jsme se později dozvěděli, že stejnou cestou se budeme i vracet. Ale zpět k Městským skalám. Přelezli jsme pár balvanů, vylezli kousek po žebříku, a byli jsme tam. Skalní útvar s několika horolezeckými stěnami, a nádherným výhledem na celé okolí. Přímo na vrcholku stojí zachovalý altánek s vrcholovou knížkou, kde má každý tu možnost zapsat se a zanechat vzkaz. Tak co stihnete si to přečíst než ji vymění? Ještě pár stránek bylo k dispozici, tak by tam měla nějaký ten den dál sloužit svému účelu. Odpočinili jsme, posvačili a šli dál. Až k rozcestí Pod Lomem ve svých stopách a stejnou cestou jako vzhůru. A dál po široké zpevněné lesní cestě k rozcestí Tulinka. Takže kdo se nechce brodit houštím, a oželí vidět Kokeš skály, může se nahoru vydat touhle cestou po modrém značení. My po něm pokračovali až k Holubímu vrchu a sídlišti na okraji Šumperka Jesenická. Po holubí vrch vedla krásná cestička, ale dále už to byla jen vyšlapaná úzká stezka nad cestou, lemovaná stromy kopřivami a odpadky. Takže nic moc zakončení krásného výletu a lepší se tomuto místu příště vyhnout. Zbýval poslední úsek městem až k vlakovému nádraží, rozpálené chodníky, auta, ale nějak se domů dostat musíme :) .
V našem podání tentokrát takový rychlý výlet s několika zajímavými místy a krásnými rozhledy. Určitě to stojí za to se do těchto končin aspoň jednou podívat.
Na závěr se dá říct jen asi jediné, není problém navštívit tyto místa v jeden den, a vše v poklidu stihnout. A to nejlíp cestou: Bludov, žst. – Bloudovská sv. Trojice – Zámeček – Hradisko, zříc. – Sedlo u Červeného kříže – Háj, rozhledna – Vápenice, háj – Temenice, Zelený strom – Bartušovská – Kokeš, skály – Nad Lomem – Městské skály – Nad Lomem – Pod Lomem – Tulinka – U Nových Domků – Učňovská škola – Šumperk, žst.
Tak jo, jen tak narychlo, za chvíli se odjíždí :) Tato trasa, nebo spíš hlavní cíl mi leží v hlavě už delší dobu a nastal čas to rychle hodit na papír a v zápětí vyrazit.
Výchozí místo bude tentokrát snadno dostupná železniční stanice Bludov. Z Bludova se vydáme po zelené turistické značce rovnou k hlavnímu cíli a to rozhledně Háj. Cestou mineme několik vyhlídek, jednu zříceninu a už budeme stoupat k vrcholu kopce Háj vysokého 631 m n. m. A přímo na vrcholu na nás bude čekat již zmíněná a snad dle otevírací doby i otevřená rozhledna Háj se svými 134 schody. Pokocháme se výhledy ( snad počasí bude spřízněné ) a vyrazíme dál. Ale kam? Variant je tu více. První se nabízí pokračovat dál po zelené až do vesničky Ruda nad Moravou. V nepřízni počasí to bude ideální varianta cesty. Jako další trasa pro nepřízeň počasí se jeví kousek se vrátit k rozcestí Sedlo u Červeného kříže, a dál pokračovat po žlutém značení přes městskou zástavbu rovnou k vlakovému nádraží v Šumperku. A bude-li chuť, čas a vyjde počasí, tak klidně můžeme pokračovat dál po městském okruhu směrem k rozcestí Kokeš skály, a tady si kousek zajít po zelené až k vyhlídce nad městem, neboli Městským skalám. Městské skály budou pro tento den konečná v našem objevování nových cílů. Následně se už vydáme jen zpátky, mineme rozcestí Nad Lomem, Pod Lomem, Tulinka a po zelené dojdeme až k vlakovému nádraží v Šumperku.
Minule jsme došli do poloviny, tentokrát k tomu trošku přidáme a konečně dokončíme celou plánovanou trasu. Než se vracet na místo kde jsme minule cestu ukončili, a znova projít betonovým městem, raději na trasu navážeme trochu jinde a pokusíme se panelákovou zástavbu opustit co nejdříve.
Od vlakového nádraží v Šumperku to vezmeme po zelené turistické značce kousek městem, kousek lesem, až k rozcestí U Nových Domků. Ještě kousek a budeme u rozcestí Tulinka, kde se napojíme na městský okruh s červeným značením, které nás dovede až k rozcestí Kokeš skály, které by bylo první na které bychom narazili pokračovat v původní trase. Odtud k rozcestí Nad Lomem a dál po žluté k rozcestí Nad Skalami. Pro daný den nejvzdálenější místo. Dál už se budeme jen vracet, uzavřeme pomyslný kruh po zelené značce se zastávkou u již zmíněných Městských skal, a vrátíme se k rozcestí Nad Lomem. Ať nejdeme stejnou cestou vezmeme to po modré k rozcestí Pod Lomem. ( Nad Lomem, Pod Lomem, před naší, za naší… no nic :) ) Jdeme dál. Po modré až k Holubímu vrchu, kde se na chvíli vrátíme do civilizace a navštívíme místní Arboretum, minizoo, muzeum Veteránů a Zemědělský skanzen. No vše asi ne :) , ale možnost tu je. No a pak už jen zpátky domů. Vrátíme se k modrému značení a dojdeme jeho konce, kde se napojíme na žlutou, nebo se od muzea vydáme rovnou po žluté, ke které se časem připojí červená a pospolu nás dovedou až k vlakovému nádraží. Našemu výchozímu a konečnému bodu.
Taková celodenní náročně nenáročná procházka se zajímavými cíly s občasným stoupáním, a klesáním. Nezbývá než si přát aby vyšlo počasí. S lehkým deštíkem snad počítají všichni a tak můžeme vyrazit.