TO BE FREE - pramen Odry

Při historické Jantarové stezce, nedaleko obce Kozlov v Oderských vrších, leží pramen jedné z nejvýznamnějších evropských řek, řeky Odry. Pramen se nachází na území vojenského újezdu Libavá v nadmořské výšce 634 m pod Fidlovým kopcem (680 m n.m.). Upravený pramen je přístupný po červené turistické značce z vesnice Staměřice přes Kozlov a je možné jej navštívit také na kole. Celková délka toku je 861 km, ale na území Česka měří jen 131 km.

V roce 1960 zřídila na prameništi správa vojenských lesů ve Velkém Újezdě dřevěnou podezděnou besídku s kamennou dlažbou a studánkou, ve které se však objeví nepitná voda jen z přitékajících stružek v období tání sněhu a velkých dešťů. Pramen byl od 1. Června 1991 zpřístupněn pro veřejnost vyhláškou Újezdního úřadu Vojenského újezdu. V trase stojí strážní budka, po dobu ostrých střeleb je další prostor nepřístupný!

Main:

Na kole nebo pěšky, způsobů a cest jak dorazit k cíli je několik, chce to jen mapu kompas a nebát se bloudit. My jsme zvolili cestu pěšky, no jeli jsme nejprve kousek autobusem, ale nějak se člověk musí přemístit blíže k výchozím trasám.

Cesta začíná krásnou asfaltkou kolem několika zahrádek a pozvolna rostoucích nových domů. Po krátké chvíli jsme se ocitli na mostě přes dálnici, kam nás odklonilo turistické značení, protože původní trasa byla přeťata právě dálnicí. Není to velká vynucená zacházka, ale kousek si člověk zajde. Co už naděláme, krásná příroda vždy musí ustoupit línému člověku, který ji tak rád drancuje svými dopravními prostředky :(. Dostali jsme se na okraj lesa, kde každého informuje varovná cedule o podmínkách vstupu, který je umožněn pouze soboty, neděle a státem uznané svátky. Vstupujeme do krásného hlubokého lesa, takřka rukou nedotčeného, protože pohyb je povolen jen po vyznačených trasách a tak ho člověk ještě nemohl zničit jak vše ostatní. Srnka přebíhající přímo před námi nám zpříjemnila začátek cesty ( fotografové tak trochu zaspali :( ) .

Pomalu zaniká rušící zvuk vedlejší dálnice a začínáme registrovat hučící potůček linoucí se v údolí. Po pár desítkách metrů ho překračujeme po nově vybudovaném mostku, starý podle pozůstatků nejspíš odnesla voda a stáří. Míjíme rekonstrukcí měněné stavení a chvíli bloudíme ( ještě že jsme měli mapu, nepodrobnou – malou - nic neříkající mapu :) ). Vracíme se zpátky a konečně vidíme další turistické značení, které nás mělo před stavením nasměrovat doprava k rozcestí Vrchní Pila. Jen přes vzrostlý keř nebyla ona značka vidět a tak nesplnila svůj účel. Vydáváme se po louce, kde se krásná široká cesta mění v úzkou, místy ztrácející se pěšinku. Při zpáteční cestě se vydáváme raději po nedaleké hlavní silnici a zarostlé louce se s úspěchem vyhýbáme ( když není čas, tak prostě není... ) .

Dostáváme se zpátky do lesa. Nahoru a dolů, občas nějaký kopeček. Narážíme na odbočku k válečnému pomníku Žalov. ( Děti domů, oběd je na stole. Dobrá svačinka přijde vždy vhod, když je potřeba doplnit energii. ) Posilněni vyrážíme do prudšího kopce ( hladovým nám připadal fakt větší :) ) . Míjíme pár rozcestí a stavení, a dostáváme se do vesničky Kozlov odkud vede hlavní trasa až k pramenu. Konečně vstupujeme do vojenského prostoru, na což jsme upozorňováni velkými cedulemi každých pár metrů. Asfaltka na pokraji lesa za ukazatelem PRAMEN ODRY 600m vstupuje do lesíka, a každým krokem jsme blíž a blíž.

Poslední odbočka a pramen je na dohled. Malý přístřešek se studánkou uprostřed. Několik map a informací na tabulích okolo, a několik laveček k posezení. To byl cíl cesty. Čekalo nás už jen jediné, absolvovat tu samou cestu zpátky.

Kdo to mohl tušit, že na pramenu vlastně nebude pořádně nic k vidění, tvořen bude jen studnou s vodou, a v našem případě nebude ani pramenit. Všude v okolí vlhko, kaluže, ale tam, kde měl vytékat pramínek Odry tak sucho jak na Sahaře. Byli jsme tam, plány jsme splnili, ale to je tak vše, možná se někdy vrátíme, ale dalo by se také říct: „Už nikdy více“. :)

Location:

Intro:

Main:

Profile:

Photo: