TO BE FREE - Nýznerovské vodopády

Vodopády Stříbrného potoka, též Nýznerovské vodopády leží na území obce Horní Skorošice na 12 hektarech. Jde o kaňonovitou soutěsku se skalními prahy vytvářejícími několik vodopádů a kaskád. Vodopády tvoří soustava kaskád a peřejí v romantické soutěsce nad ústím Bučínského potoka, s celkovou výškou 14 metrů. Nejvyšší stupně jsou 3 metry vysoké. Vznikly na prahu, tvořeném odolnější horninou - žílou amfibolického gabra. Díky poměrně vysokému průtoku jsou Nýznerovské vodopády nadmíru působivým přírodním jevem.

Zřícenina hradu Kaltenštejn (nazývaná též Hradisko) stojí na zalesněném kopci nedaleko silnice ze Žulové na Vidnavu, spojující kdysi Moravu se slezským Otmuchovem a Nisou. Zbytky hradu, ač rozsáhlé, nepodávají jasný obraz o jeho původní rozloze. I tak je z nich však patrné, že šlo o mohutnou pevnost. Hradní areál se rozkládal na ploše asi 100 metrů krát 30-75 metrů. V hradebním prostoru nezbyla kromě věže žádné větší stopy po obytných budovách. Věž, stojící v jižní části hradiště, měla 4 m silné zdi a chránila zároveň přiléhající hradní palác, z něhož zůstal jen roh budovy.

V krystalických vápencích jsou vyvinuty jeskyně, známé od roku 1936, které byly zpřístupněny v roce 1950. Přístupné jeskyně s délkou 410 metrů vynikají bohatou krápníkovou výzdobou s jezírky. Sintr se v nich stále tvoří. Jsou to největší a nejnavštěvovanější jeskyně tzv. Jesenického krasu. Jeskyně vznikly rozpustnou činností vody v ostrůvku čistých bílých krystalických vápenců o mocnosti 220 metrů. Chodby byly vytvořeny ve dvou výškových úrovních a mají bohatou krápníkovou výzdobu. Najdeme tu nejen robustní krápníky a sintrové polevy, ale také křehká brčka a kulovité útvary zvané jeskynní perly. Dno vyplňují jeskynní hlíny, které sem splavila pronikající povrchová voda.

Main:

Moc dlouho vybírám, těžko se rozhoduju, a když se do toho dám, ničeho nelituju. Tentokrát rozhodování částečně ovlivnilo počasí, ale tomu nikdo neporučí, přesto tu pokusy už byly :) Vyrazili jsme i přes neúčast ostatních. A opravdu to stálo za to! Proto nezbývá, než pro začátek vyzdvihnout vše, co je vyzdvihnout třeba. To, že se přidala jediná zástupkyně něžného pohlaví, a po celou dobu dokázala držet krok je opravdu hodno obdivu, a i když byly situace, kdy musela sáhnout hodně na dno svých sil, tak jako my, tak si zaslouží velké uznání!! A když už jsme v tom, tak další poděkování patří objeviteli funkčního prádla, protože byly situace, kdy se opravdu projevily jeho vlastnosti, a opravdu můžu říct že funguje!!

To bylo asi tak pro začátek a tak hurá na to :) . Dojeli jsme do Horní Lipové, poslední úpravy, pořádně zavázat boty a plní elánu jsme vyrazili. Pomalinku opouštíme civilizaci a hučící potůček nás začíná doprovázet každým krokem. Zastávky a odpočinek vždy lemuje nějaké zajímavé místo, ať už památný strom, s upraveným přítokem vody, nebo přístřešek u rozcestí.

Kudy teď, nahoru do kopce. Popsal bych ho, ale ne, tohle chce opravdu zažít a zkusit! Po náročném výstupu se dostáváme k rozcestí Tři Studánky. Doplňující údaj 300m pramen nás při docházející zásobě vody zlákal, kousek jsme se odhodlali jít ho hledat, ale marně, a další síly vynaložené při vracení se za to nestály, proto nedoporučuji se k němu vydávat a je lepší pokračovat rovnou dál. Pauza u Útulny Mates ( kde se dá nouzově schovat před nepřízní počasí) , doplnění energie a vyrážíme dál. Smrk už je nedaleko a cesta k němu, už je pohodová procházka.

Jsme tam, došli jsme až k polské hranici. Tak hop a jsme v Polsku. Máte pasy?, nemáme :) Hraniční kameny, další přístřešek u Smrku, pauza s obhlídkou okolí, a jde se dál. Ha, rozcestí U Smrku, a Vrcholová knížka u něj. Tak jsme vám tam nechali vzkaz, tak se koukejte sebrat a jít si ho přečíst :) . Sestupujeme, úzká cestička lesem, objevující se další pramen, a už očekávané místo první noci. Ano, opravdu jsme se odchýlili od původních plánů, ale z půlky otevřenému srubu s krbem se prostě nedá odolat. (Nebyl by nutný ani stan, přesto jsme ho rozdělali a pak o půl 3 v noci zas balili a přesouvali se pod pevnou střechu, protože počasí v horách je nevyzpytatelné, a kamenná podlaha s teplem krbu nám přišla vhod :) )

Další den nás čeká už jen klesání, několik rozcestí, a jsme konečně tam. Tam, kde to vše vzniklo, vidina Nýznerovských vodopádů. Jsou sice trochu schované a je nutné u rozcestí sestoupit dolů a nejít dál, ale opravdu tam voda padá. Dá se říci, že je to soustava, první jsou vodopády Stříbrného potoka, a až pak následují Nýznerovské. Možná nejsou tak krásné jako jiné, ale každopádně mají něco do sebe. Scházíme do Nýznerova, a zavděk dáváme občerstvení na Rybářské baště. Kousek cesty a jsme v Žulové. Obchůdek otevřený tak jak bylo očekáváno, a restaurace vedle také, tak proč si nedát gulášovou polévku a nedoplnit zásoby :).

U nádraží nastává hlavní dilema. Sednout na vlak a nebo jít dál. Jdeme dál. ( Teď, kdy už je po všem můžu říct, že to byla chyba. ) Vyrážíme dál, a pozvolnou cestou, chvíle bloudění, a návratů k značení docházíme k zatopenému lomu. Počasí nás nutí narychlo postavit stany, ale i přesto neunikneme zmoknutí. ( Lom jako takový je fakt pěkný, i s čistou vodou, ale to co z něj udělali lidé je hrůza, odpadky, párty místo, a krásná příroda je poničená. Zbylo jen tuctové koupaliště, kde chybí už jen ten párek v rohlíku. ) Navečer, i přes vydatný déšť se za nás nastěhovala neočekávaná technoparty, která nás do ranních hodin nenechala spát! :( ( sic se krásně usínalo u punkového okénka , ale to bylo po chvíli zas vystřídáno něčím u čeho se nedá spát. :( ) Takže pokud se někdo rozhodne jít v našich stopách, tak doporučuji se zde zastavit, okoupat se a na stanování si najít nějaké klidnější místečko, popřípadě jeden z dalších, snad méně navštěvovaných lomů. Poslední den už jen zpátky do Žulové a vlakem po náročné túře domů.

Přinesla spoustu krásných míst, spoustu zážitků, a několik nových zkušeností. A pokud bude příležitost, tak se rádi v Žulové připojíme k dalším, kteří se tentokrát nezúčastnili, a kteří si to budou chtít projít celé, aby jsme dokončili naplánovanou trasu.

Outro:

Proč já? ...naplánuj to a vyrazíme. Tak tady to máte :) Hlavní výchozí bod je Horní Lipová. Doprava nebude žádný problém, vlaky sem jezdí celkem pravidelně. Z Horní Lipové se vydáme po modré turistické značce M 47 Horní Lipová – Nýznerovské vodopády – Žulová. Zhruba po 9 kilometrech nás čekají již zmíněné Nýznerovské vodopády, které by bylo vhodné dosáhnout v odpoledních hodinách. ( Jednak kvůli světlu a focení, a jednak kvůli následnému nocování ) A jak už sem nastínil, cesta dál bude doprovázena hledáním vhodného místa na přenocování a rozbalení stanů.

Druhý den následuje cesta dál ve směru k vesničce Žulová, kde snad bude aspoň částečná možnost se občerstvit a doplnit zásoby. Ze Žulové se vydáme po červené turistické značce Č 37 Jeseník – Žulová směrem ke zřícenině hradu Kaltenštejn, kde je v jeho okolí, ne li přímo na hradě, plánovaná další noc. Cestu k hradu lemuje spousta zatopených i nezatopených lomů, což by mohlo být takové zpestření cesty ( třeba někoho zaujme lom U buzerantů nebo Na Rampě ). Celková trasa pro tento den činí opět kolem 10km což by mělo být zvládnutelné i s těžšími batohy.

Třetí den dále po červené až k rozcestí Ripperův kámen, kde se podle sil a času rozhodne zda pokračovat dál po červené do města Jeseník nebo odbočit a vydat se po modré a pak zelené turistické značce k jeskyním Na Pomezí. Kde by měla být možnost prohlédnout si podzemní útvary a úkazy, a kde také může naše cesta skončit a dál můžeme vlakem ze stanice Lipová Lázně - jeskyně zpátky do Lipové Lázně, odkud vede již hlavní trať a nebo dál po zelené dojít až do Lipové Lázně.

Location:

Intro:

Main:

Outro:

Profile:

Photo: